Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská nedávno oznámila, že se rozhodla opustit zemi. Její emotivní videonahrávka, kterou zveřejnila na sociálních sítích, naznačuje, že k tomuto kroku byla donucena. Cichanouská, hlavní protikandidátka prezidenta Aljaksandra Lukašenka v nedělních volbách, byla od pondělí pohřešována. Podle její spolupracovnice byla vyvezena běloruskými úřady, ale tyto tvrzení popírají. Cichanouská odmítla uznat volební výsledky oznámené volební komisí, které potvrdily drtivé vítězství Lukašenka. Toto vyvolalo rozsáhlé protesty v zemi.
Lukašenka reagoval na protesty tvrzením, že jsou řízené z Polska, Velké Británie a Česka. Tato tvrzení vyvolávají otázky ohledně motivace za těmito obviněními. Gabriela Svárovská z Prague Civil Society Centre má divokou teorii, že to může být původně ruský nápad a ruská linka. Zmiňuje také, že Británie není aktivní v podpoře běloruské opozice a že Polsko má s Ruskem špatné vztahy.
Co se týče aktivity Česka ve prospěch běloruské opozice, Svárovská uznává, že česká aktivita v posledních letech poklesla, ale stále existuje celá řada programů podporujících běloruskou občanskou společnost. V porovnání s jinými zeměmi v EU, jako jsou Německo a Švédsko, je Česko nad průměrem podpory běloruské opozice.
Pokud jde o možnosti, které má EU v současné době k dispozici, Svárovská zdůrazňuje důležitost odsouzení násilí, volebních podvodů a porušování lidských práv. Navrhuje také cílené sankce proti konkrétním osobám spojeným s režimem v Bělorusku, jako je Lukašenko nebo šéfka volební komise.
Celkově lze říci, že situace v Bělorusku je složitá a vyžaduje pozornost a podporu mezinárodního společenství. Protesty a politické nepokoje v zemi vyvolávají otázky ohledně demokracie a lidských práv, a je důležité, aby mezinárodní společenství jednalo s cílem podpořit běloruský lid ve snaze o demokratické změny.